Jak se mám? No zatím tak nějak přežívam. S květnem nám sem přišla na Krétu zima, dneska jsem jezdila půl dne v dešti. Dokonce jsem vytahla svůj modrý kabát, jedinou teplejší věc, kterou tu mám. Uvědomila jsem si, že jsem si sem nevzala ani jedny kalhoty. Docela by se hodily.. přesně vím které. Mám je v Praze doma ve skříni. Pozdě. :( Třeba mi je někdo přiveze. Až tu budou vedra. To už je moc potřebovat nebudu. Naštěstí tu mám aspoň legíny, které taky celkem zahřejou. Navíc tu zatím nehezké počasí trvalo vždycky jen chvilinku. Teď tu fouká zas strašně vítr. A taky se mi začlo minulý týden poprvé stýskat..
Tento týden slaví Řekové Velikonce. Už o víkendu to začalo. Pro Řeky je to veliký svátek, v neděli chodí do kostela, oťukávají si svá červená vajíčka a přejou si hezké svátky. A taky opékají před svými domy kozy. Dobré bylo, že na ulici se včera dalo v pohodě i ve městě projet. Nikde moc neparkovala žádná auta. Blbý doteď je, že všude mají omezený provoz. Včetně společnosti, přes kterou tu rezervujeme výlety, takže půlka výletů se nekoná, nebo se posunula. Kvůli každému výletu se musí pořád volat, jestli se vůbec koná, kde se vyzvedávají hosté apod.. Až dnes večer jsem dostala konečně vytištěný program. Hosté se už po něm ptali a já se jim snažila vysvětlit, že se teď na přelomu dubna a května mění a v šanonu byla prázdná stránka.
Co se práce týče, zatím nemám tolik hotelů, minulý týden 5 a tento dokonce jen 3. Ale i tak je to pro mě zabíračka. Už jsem udělala několik chyb. Snažím se je pak zpětně napravit. No aspoň do příště budu vědět, jak se to dělá. Proč vždycky musím udělat něco špatně a dozvím se to až zpětně, když se to už dost těžko dá změnit??? Pořád tápu. Nevypadám jako profík, ale snažím se být všem otevřená a udělat vše tak, jak to cítím. Nemá cenu si na něco hrát, jednak mi to ani nejde a druhak by to všichni poznali. První informační schůzky byly děsný, teď se to pomalu zlepšuje. Aspoň co se jazykové stránky týče. Ale jedna perlička se mi podařila: " das Wasser pinkelt". Ale jak jinak to říct, že se voda růžoví? Říká se to vůbec v češtině? Červenat existuje, tak proč by nešlo růžovět? Společně jsme se nad tím zasmáli. :-)
A jak jde řízení? Dóst děsně. Minulý týden to bylo dost děsné. Měla jsem veliký stres a strach. Taky oprávněně. Pořád se děsím parkování. Pořád přemejšlim, kde zastavit. Třeba teď se modlím, aby ráno vyjelo buď auto za mnou, či přede mnou jako první... abych nemusela vyjíždět já jako první, protože samozřejmě oba dva auťáci mě "obklíčily ze dvou stran. Postranní parkování mi nahání strach. S řízením už se cítím trošku jistější. Teď jsem dostala hotel v Sissi, kam se zajíždí teda pěkně blbě. GPSka mě vždycky vyvede na nějakou offroad silnici, kde se děsím, jestli odtama vůbec vyjedu. Musím na jít nějakou aleternativu. Sissi je na řízení těžký díky ostrým křižovatkám, kde nevidíte občas vůbec za roh. Doteď nevím, jakou cestou zítra pojedu. Zkusím se mrknout na googlemaps.
Jak je to s jídlem? Lepší. Jím v hotelech, ne teda vždy, ale někdy ano. Bohužel se nám každ týden teď střídají hotely. Mrzí mě, že jsem přišla o jeden, kde moc dobře vařili a kde mě s otevřenou náručí vítali. Ráda bych konečně dostala svůj pevný hotelový balíček. To je pořád seznamování a dotazů a nových lidí. Nevadí mi to, ale jak tak objíždím hotely, vidím rozdíly. Někde jsou fakt moc přátelští, někde zas až tolik ne...a někde třeba ještě moc nevaří oběd, protože nemají moc hostů.
Přístav v Sissi
jeden z hotelů, který otevřel včera
Tohle je pro změnu v jednom hotelu v Malia. Prostor mezi pánskými a dámskými toaletami není úplně oddělen a je tam udělaná takováto dekorace a průsvitné plexisklo. Připadala jsem si trochu jak někde v jeskyni. Hlavně že ty kabinky mají uzavřené. :-D
Neboj, Ani, začátky jsou vždycky těžké! Brzo z Tebe určitě bude zkušená delegátka ;). A je dobře, že se chováš přirozeně a na nic si nehraješ, však ti turisti jsou určitě radši za někoho lidskýho než za dokonalýho robota. Ať se Ti daří!
OdpovědětVymazat