úterý 3. května 2016

Okružní jízda

           Konečně nám zase funguje na pokoji net, a tak můžu psát rovnou z postele. :-)
Dneska jsem měla zase pestrý den. Pořád je mi záhadou cesta k jednomu z mých hotelů. Pokaždé, když k němu mířím, jedu jinou cestou. Řídím se částečně podle GPS, ale i částečně podle toho, co je mi už povědomé. A googlemaps nezná všechny cesty, takže si je bohužel nemohu všechny projít přes Google street view. Sissi je prostě takový malý konec světa. Člověk tam musí dávat pozor, protože uličky jsou tu hodně úzké, klikaté a navíc do prudkého kopce a taky se všude prochází spousta chodců. Tohle místo je mi fakt záhadou. Naši hosti mají spoustu dotazů a štve mě, že jim na všechny nemohu odpovědět, protože jsem okolí zatím moc neprozkoumala. Kéž bych měla někdy pauzu... třeba odpolední, abych se mohla převléknout z uniformy a vydat se třeba na průzkum pláží a pobřeží. Vypadá to totiž zatím, že nikde blízko ani není žádná pláž. Jen útesy a kameny. Zato je tu celkem ticho, pár taveren, tichý přístav, to se mi tu zas líbí. Potkala jsem se dneska s jednou kolegyní z Británie, tak jsme se daly do řeči. Prý je to její už čtvrtá sezona. Nejvíc se jí líbilo na Lanzarote.
             Po obědě jsem se vydala na zpáteční cestu. Řekla jsem si, že bude rychlejší, když pojedu po dálnici. I tak mi to trvalo domů 30 minut. Před čtvrtou hodinou jsem dorazila domů a převlékla jsem se do plavek, že se půjdu smočit do moře. Když tu mi zvoní mobil. Volá mi šéf, abych hned zavolala adminům. Když jim zavolám, dozvím se, že jedna delegátka onemocněla. A pak se ještě dozvím, že na pozvánky byly vytištěny chybné termíny informačních schůzek. Stihnu to na pátou do Sissi? Nevím. Ale slíbila jsem, že tam zajedu. Jak jsem se těšila, že už nebudu muset ten den řídit... Ale ne. Čekala mě opět cesta do Sissi, 30 km tam a 30 zpátky. Jenže to bych nebyla já, abych se neztratila. Vlastně za to může GPSka, která mě navigovala na odbočku na dálnici. Poprvé jsem od nás z domova jela na dálnici. Inu podařilo se mi jet na druhou stranu směr Heraklion... místo Agios Nikolaos. Otočit se nešlo, a tak jsem musela jet skoro až na letiště... až pak jsem se teprve otočila. Inu 16 km zajížďka. Ještě, že jsem dneska ráno byla tankovat. A tak jsem přijela o 30 minut později... hodně hostů na mě i tak čekalo a i po té půlhodině to nevzdalo. Vrhla jsem se na svůj úkol všechny informovat a dokonce jsem rezervovala pro dva lidi výlet. Opět jsem zde potkala svou britskou kolegyni, která seděla za stolem osamocená. Pak jsem se přesunula do svého hotelu, kde jsem již už kolem poledne byla. A vida, i zde čekají hosté. Ty pozvánky byly opravdu vytištěny špatně. A tak jsem se vrhla do vykládání podruhé. Co je děsný, to je počet lidí. Nikdy nevíte, kolik dorazí. Máte jich na listě třeba 15 a dorazí 1. Máte jich na seznamu jen 3, ale dorazí 10. Pak se špatně improvizuje v hledání místa. Ještě, že jich zatím nemám 250, nebo 600 jako mí franzouzští kolegové. :-D

Tak vypadá jízdní řád busu do Sissi a ze Sissi do Heraklionu a do Agios Nikolaos. Jezdí jednou denně. Inu díra. Nahoru k hlavní ulici, kde jezdí bus častěji, si lidi musí vzít taxíka, či šlapat víc jak hodinu.


Žádné komentáře:

Okomentovat