sobota 11. června 2016

Napapaná

          Dneska jsem si zdánlivě užívala. Pravda, poznala jsem o tošku víc své hotely- hlavně co se jídla týče. Ano, mám teď na starosti i pětihvězdičkové hotely a některé pohledy jsou fakt luxusní. A tak jsem si dopřála s druhou českou kolegyní, která se mnou teď jezdí, protože se zaučuje, výbornou snídani s výhledem na moře, báječný oběd pod dozorem usměvavého místního food managera a božskou večeři v jednom z nejluxusnějších hotelů na Krétě.
        Po snídani a po setkání s hosty jsem si dopřála procházku, nutno dodat, že to byla nazpátek hodně do kopce, ale ty pohledy stály za to.


Úžasně čisté moře... 



křišťálově čistá voda 


Omluvte kvalitu fotek, měla jsem po ruce jen mobil. Fotku sebe v uniformě sem dávat raději nebudu, protože tím by se prozradilo, pro jakou firmu pracuji. 
Toto je večeře. Nevím, jak se mi to podařilo, ale omylem jsem si zamotala chalvu do rajčatové omáčky. :-D I tak jsem ji pak snědla.
Dneska byl celý den takový nešikovný, teda hlavně odpoledne, kde se mi podařilo jednu paní polít pitím. Naštěstí to vzala sportovně a nezlobila se. Byl to sice Sprajt, ale hlavně že to nebylo nic horkého. Pak mě praštily do hlavy dveře mého auta, když jsem parkovala v kopci, protože se samy zavřely. Děs.
Potkala jsem své Čechy. Nutno dodat, že u dvou hotelů jsem jim včera musela extra doručit pozvánku, jinak by chudáci byli doteď zmatení. Byli milí. Jsou to vesměs štamgasti, nebo si přišli jen odpočinout.  Aspoň jsme si příjemně popovídali. 


  Dezert, mňam. :-)


Stres a naštvání řeším jídlem. Asi ze mě bude brzy kulička. Nijak se neomezuju. Ale snažím se i plavat, dneska jsem o polední pauze stihla i hupsnout do moře. I když bych na pláži vydržela ležet déle. Musela jsem brzy jít.
Opět jsem se dozvěděla změny v plánu. Nesnáším to. Ještě štěstí, že jsem ten původní plán tak úplně nedodržela, jinak bych měla o to víc práce. Nemám ráda, když někdo něco řekne, já to udělám, a pak se následně dozvím, že se má situace úplně jinak.


Kočičky by si taky daly něco k snědku, ale my jsme jim nic nepřinesly. 
Teď si ještě řikám, aby do zítřka vydrželo mé zaparkované- nezaparkované auto v pořádku a všichni projíždějící ho včas spatřili, protože parkuju zadkem ven. Jak tu dostali všichni delegáti auta, není tu skoro žádné místo. Ale klepat se kvůli tomu asi nebudu, nemám už sílu dělat si větší starosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat